Vyhledávání


Kontakt

SALMOVSKÁ LITERÁRNÍ KAVÁRNA www.salmovska.cz
Salmovská 16, Praha 2

Rezervace Po-Pá 18-19h: 604 645 624 a 224 919 364

E-mail: brel@centrum.cz

Recitál šansonů

  "Šanson je, co se týče hudby a poezie, mým nejmilovanějším hudebním žánrem. Je nejblíž mojí duši. A stav duše v té chvíli, kdy zazní, vyjadřuje. Vždycky, když ho slyším, je svátek a radost. Vážím si ho.

I to, co představuje i těch, co ho představili.

A o totéž mi jde, když ho mohu zpívat i já.

Dokáže pomoci vždy, kdy je to zapotřebí. Dát novou naději a sílu.

Novou chuť do práce i do života.

Šanson zpívá život, jinak by umřel. Stejně jako ryba bez vody.

Je to odevzdání se. Důvěra. Nikdy mě nepodvedl.

Je duší. Neznám niternější zpověď a modlitbu, než je šanson...

Nechť i vám stále zní!"

 

LK, Zlín, květen 1992

 

 

 

RECITÁL

          Komorní představení francouzských a českých šansonů a písní (premiéra ve fr. Dijonu v roce 1993), které interpretuje Luděk Kanda za doprovodu skupiny AbstractLife.

          V programu jsou ve francouzštině provedeny šansony Charlese Aznavoura, Jacquese Brela, Yvese Montanda, Gilberta Bécauda a také Edith Piaf. V mateřštině např. písně Petra Hapky a Michala Horáčka, Zdeňka Merty, Pavla Žáka, Jiřiny Fikejzové, Václava Kopty a dalších. Stávající repertoár je každou sezónu obohacován o nové tituly. Novinkou poslední koncertní sezony jsou písně z repertoáru Césarie Evory z Cabo Verde uváděné                      v portugalštině a španělštině.

          Během desetiletí dosáhl ŠANSONOVÝ RECITÁL více než stovky repríz. Představení tohoto recitálu byla uvedena nejenom v Praze (Divadlo v Řeznické, A – studio Rubín, Malaché Blanická, Divadlo Na Prádle, Vikadlo ), v Čechách a na Moravě, ale také v Paříži (Conservatoire d´Hector Berlioz), v Dijonu či v Itálii.

          V současné době uvádí RECITÁL výhradně a pravidelně pražská komorní scéna - Salmovská literární kavárna, viz Koncerty.

 

 ***

 

"Interpretace šansonů v podání Luďka Kandy jsou neobyčejně působivé. Spojuje se v nich umělcova mimořádná pěvecká vyzrálost, hloubka uměleckého prožitku a nesporný dramatický talent. Citlivý klavírní doprovod Sáry Bukovské ještě dotváří intimní a podmanivou atmosféru celého recitálu."

D. L., Lidové noviny 1998

   ***

 

ŠANSON

"Chanson" - přeloženo z francouzštiny, znamená píseň. Jakoukoli. Ovšem původ osobitého hudebního žánru, ŠANSONU – "CHANSON À TEXTE", ne tedy jakékoli písně, nacházíme ve Francii…

Šanson je unikátním současným světovým žánrem menšinového proudu pop-music. Avšak na rozdíl od běžných popových (zábavních a tanečních) skladeb, dominuje v šansonu slovo a jeho obsah. Ne zřídkakdy jde přímo o zpívanou poesii všedních dnů s často variabilním refrénem. Je určen pro jeden hlas. Náměty vycházejí především ze soukromých citových prožitků (láska, rozchod, štěstí, bolest, zpověď...). Často v šansonech zaznívají i celé příběhy, důkladně vystavěné. Od prologu, přes konflikt a katarzi, až k epilogu.

Po hudební stránce má šanson nejen hlubší citový a myšlenkový ponor, ale také znepokojivý nepevný rytmus, svobodnější frázování (často rubato). A zároveň předpokládá RYZE INDIVIDUÁLNÍ přednes interpreta. Interpretační projev je, vedle kvality textu a hudby, zcela zásadní hodnotou šansonu.

Během své - více než stoleté - pouti prošel šanson pozoruhodným vývojem. Od kabaretních popěvků a kupletů z dob Moulin Rouge (2. pol. 19. stol.), přes klasické šansoniéry Maurice Chevaliera a Charlese Treneta, až po zcela moderní "šansoniérskou pětici". Tu představují Edith Piaf, Yves Montand, Gilbert Bécaud, a zejména pak Jacques Brel a Charles Aznavour. Tato pětice vtiskla modernímu šansonu – chanson à texte – jeho nejvýraznější podobu. Současnou francouzkou scénu, kromě legendárního a stále zpívajícího Ch. Aznavoura, dnes představuje Particia Kaas. V Čechách vynikli autorsky Jiří Suchý, Pavel Kopta, Jaroslav Jakoubek, Hapka – Horáček, Pavel Žák a interpretačně pak Ljuba Hermannová, Hana Hegerová, Hana Zagorová, Lenka Filipová a Zuzana Navarová.

V současnosti, bohužel a k lítosti mnohých, není v Čechách věnována žádná mediální pozornost ani podpora tomuto unikátnímu světovému žánru. Zvláště pak podpora mladým a talentovaným autorům a interpretům. Dnešní doba informačních technologií a serverů nakonec označení šanson přestala používat úplně: vznikne-li v dnešní době šanson, bývá obvykle stroze označen za pop, v lepším případě za ethno či word music. Šanson tak zůstává doménou labužníků.

Pro festival MLADÉ PÓDIUM 2003, Luděk KANDA